Spanking tedy VÝPRASK jako forma psychoterapie

V zahraničí, speciálně v západních zemích jako jsou Velká Británie, Německo, Francie, Holandsko i USA, je již známo, a hovoří se o tom i v médiích, že BDSM orientovanými lidmi jsou často manažeři a lidé s vysokou zodpovědností. Převážně jedna část BDSM, SPANKING česky VÝPRASK, je pro ně prostředkem, jak rychle odstranit napětí, které se u nich hromadí přemírou stresu, kterému denně čelí. Výprask je tak přirovnáván k adrenalinovým sportům, kdy jde o to rychle uvolnit endorfin - tzv. hormon štěstí a dobré nálady. Princip výprasku je totiž podobný jako u adrenalinových sportů. Endorfin se prudce vyplaví do mozku a jedinec má potom pocit uvolnění, štěstí, dobré nálady a čisté hlavy.

Lady Aradia (česká psycholožka, popularizátorka otevřeného přístupu k BDSM a profesionální domina ) ve své knize „Sexuální deviace“ popisuje jednotlivé fáze, které prožívají její i moji klienti, ve vztahu k touhám po výprasku a jejich realizací.

• První fázi nazvala fází puzení. Člověk se přestává soustředit na práci. Je podrážděný a přestává ho uspokojovat i sex. Nedokáže se uvolnit. Tento stav často provázejí i deprese. Do jeho myšlenek se stále intenzivněji vtírají fantazie o výprasku, které ho nakonec doženou k tomu, že sedne k počítači a objedná se na lekci. Už při pouhém psaní a vymýšlení, co a kolik zaslouží, cítí obrovské napětí i vzrušení. Zde už začíná pracovat adrenalin. Ví, že to bude bolet, ale chce to a toužím po tom. Jeho myšlenky se upínají k jedinému přání: Výprask!
• Druhou fázi nazvala fází realizace. Popsala ji takto: „Realizuji si své Výpraskové fantazie. Přijímám pravidla a odevzdávám se do rukou, kterým důvěřuji. Nemám žádnou zodpovědnost. Jsem ovládán a manipulován. Vypínám se, pohybuji se na hraně. Jsem mimo reálný svět plně pohlcen světem mých fantazií.  Jsem v rukou své Paní Vychovatelky, ona ví, co je pro mě dobré. Plně se soustředím na každou ránu. Všechny mé problémy a starosti jdou náhle stranou. Je jen teď a tady!
• Třetí fáze je fází uvolnění. S bolestí a vypětím všech sil odchází napětí, popřípadě dosáhnutím orgasmu odchází veškerá tenze. Mám pocit, jako by mi někdo vyčistil hlavu. Jsem uvolněný a veškeré napětí je pryč. Jsem nabit energií a plný životního elánu, radostí. Mohu zase tvořit a soustředit se.  

• Čtvrtá fáze se může, ale nemusí dostavit, někteří začátečníci ji však mají. Je to fáze výčitek a pocitu zahanbení. Ta se dá charakterizovat následovně. „Co jsem to proboha udělal? Nejsem já blázen? Jak se mám teď své ženě podívat do očí? Stydím se. Musím pryč. Už nikdy nebudu myslet na tyhle věci! Tohle jsem udělal naposledy!“ Výčitky mají více zadaní jedinci. Svobodní jen mohou pochybovat o tom, jestli je takové chování a touhy  „normální“.
• Poslední fáze by se dala pojmenovat fází racionalizace a bagatelizace. Charakterizovala bych ji takto: „Vždyť přece o nic nešlo? Není to nevěra! Pořád lepší, než být na manželku protivný! Jsem přeci uvolněný a lépe se soustředím. Doma bude třeba teď zase lepší sex. Dostal jsem injekci životní energie a nakonec to bude i ve prospěch mého vztahu a práce.  Možná, že příště bych snesl víc, rozhodně si o to zkusím paní Vychovatelce napsat.“

Tyto fáze se u „Výpraskově“ orientovaných jedinců pravidelně opakují, ať už v menších či větších intervalech. Jejich průběh je ovšem velice podobný.

Před několik lety se prý Lady Aradia setkala s majitelem SM studia v New Yorku Mr. Victorem. Při jejich rozhovoru řekl zajímavou myšlenku: „Nechápu, proč mnohé dominy a dámy nabízející výprasky u vás inzerují mezi prostitutkami. U nás je brán Výprask i jiné formy BDSM jako forma psychoterapie pro špičkové manažery a v tomto duchu tyto služby inzerujeme. Tím na druhé straně ulevíme i svědomí našich klientů. Ostatně při BDSM session speciálně u výprasku není přece zákonitě cílem ejakulace, ale právě ono vyčištění hlavy a vyplavení endorfinů. Stejně tak jako sauna vyčistí tělo, Výprask jako „speciální masáž“  vyčistí tělo i duši. Převlékání do nejrůznějších oblečků, používání rekvizit, nástrojů a zejména psychodrama, tedy hraní rolí na učitelku a žáka, odsouzence a vykonavatelky trestu, a jiné role nebo jen přání čím a jak dostat, to jsou jen metody, tedy cesty k tomu, aby si mozek na chvíli odpočinul od nedokonalého světa plných problémů a zodpovědnosti.“  

Jeden z mých pravidelných klientů, vlastník několika firem, velmi zodpovědný a chytrý člověk, mi jednou řekl. „Jsem tak rád, že jsem Vás našel. Na klasické masáži si sice zregeneruji tělo, ale neodpočinu si, neboť moje hlava nedokáže vypnout a stále řeší problémy. Ale u Vás, Paní Vychovatelko, u Vaší „speciální masáži“ hlava naprosto vypne. V očekávání další rány se soustředím jen na to, jak dýchat a překonávat bolest. A i když jsem z té lekce celý zpocený, odcházím od Vás odpočatý a takový lehký, jako bych sňal ze svých beder obrovskou tíhu. A za to Vám patří můj veliký dík.“ 

Napište mi, co si o tom myslíte? A jakými fázemi procházíte Vy?